TOP 10 developerských projektů, které formují současnou Prahu
Praha v současnosti prochází jednou z nejvýznamnějších urbanistických a investičních proměn od devadesátých let. Rozsáhlé brownfieldy, které byly po desetiletí nevyužité, se postupně vracejí do života města a získávají nové funkce odpovídající současným potřebám. Současně dochází k modernizaci dopravní a technické infrastruktury a vznikají nové veřejné i kulturní instituce, které posilují roli Prahy jako dynamické evropské metropole.
Tyto změny nepředstavují pouze jednotlivé stavební projekty, ale komplexní transformaci městského prostředí, která bude mít dlouhodobý dopad na kvalitu života obyvatel, ekonomický rozvoj i celkový charakter města. Které konkrétní projekty budou v nadcházejících letech hrát klíčovou roli a nejvýrazněji ovlivní způsob, jakým budeme Prahu vnímat, využívat a prožívat?
Smíchov City – Sekyra Group
Projekt Smíchov City, realizovaný developerskou společností Sekyra Group, představuje jednu z nejrozsáhlejších transformačních investic v širším centru Prahy. Nová městská čtvrť vzniká na území bývalého železničního brownfieldu v bezprostřední návaznosti na Smíchovské nádraží a navazuje na historickou blokovou strukturu okolní zástavby. Cílem projektu je obnovit tradiční urbanistické principy města, zejména jasně definovanou uliční síť, aktivní parter a přirozenou integraci veřejného prostoru.
Urbanistický koncept zpracovaný studiem A69 – architekti vychází z důrazu na prostupnost území, funkční diverzitu a kvalitu veřejného prostoru. Klíčovým prvkem nové čtvrti je centrální pěší osa o délce téměř jednoho kilometru, koncipovaná jako zelený městský bulvár. Tento veřejný prostor plní nejen komunikační funkci, ale současně vytváří pobytové prostředí s charakterem lineárního parku, který podporuje každodenní život rezidentů i návštěvníků.
Významným urbanistickým a ekonomickým aspektem projektu je důraz na tzv. aktivní parter, tedy umístění obchodů, služeb a dalších komerčních funkcí v přízemí jednotlivých budov napříč celým územím. Tento přístup přispívá k přirozenému oživení veřejného prostoru a posiluje městotvorný charakter nové čtvrti. Leoš Anderle, generální ředitel společnosti Sekyra Group, k projektu uvedl, že zcela zásadní bylo rozhodnutí umístit funkční parter s obchody a službami plošně ve všech objektech v území. V tomto rozsahu (cca 150 maloobchodních jednotek) se jedná o mimořádné řešení, které významně přispívá k tomu, že se lokalita postupně stane plnohodnotnou součástí městské struktury.
Projekt Smíchov City současně představuje příklad systematické revitalizace rozsáhlého brownfieldu, která kombinuje rezidenční, administrativní, obchodní i veřejné funkce. Jeho význam přesahuje samotnou výstavbu nových budov – přispívá k urbanistickému dokončení významné části širšího centra města a vytváří nový, plnohodnotný městský celek odpovídající současným požadavkům na moderní a udržitelné městské prostředí.
Zdroj: Sekyra Group
Top Tower - Trigema
Projekt Top Tower developerské společnosti Trigema představuje jeden z nejdiskutovanějších výškových projektů současné Prahy. Návrh, na němž se podílel architekt Tomáš Císař ve spolupráci s výtvarníkem Davidem Černým, počítá s výstavbou dominantní výškové budovy v lokalitě Nové Butovice. Objekt s plánovanou výškou přibližně 125 metrů by se po dokončení mohl stát nejvyšší stavbou svého druhu v České republice.
Architektonický koncept kombinuje multifunkční využití zahrnující rezidenční bydlení, administrativní prostory, obchodní jednotky i kulturní a veřejně přístupné prostory. Výrazným prvkem návrhu je rovněž ocelová konstrukce evokující vrak lodi, která má plnit nejen estetickou, ale i symbolickou funkci a podtrhnout jedinečný charakter stavby.
Realizace projektu byla umožněna mimo jiné změnou územního plánu, kterou schválilo hlavní město Praha. Součástí přípravy projektu je také finanční kontribuce investora ve prospěch města, jež má sloužit k rozvoji veřejné infrastruktury a kompenzaci dopadů nové výstavby na okolní území.
Projekt Top Tower současně vyvolal odbornou diskusi o vhodnosti výškové výstavby v dané lokalitě a jejím souladu s urbanistickým charakterem okolí. Kritické hlasy upozorňují zejména na otázku začlenění stavby do stávající struktury území a její dopad na panorama města. Investor i autoři návrhu naopak zdůrazňují, že projekt představuje ambiciózní architektonický počin odpovídající současným trendům výstavby evropských metropolí a přispěje k efektivnějšímu využití území i k posílení identity dané lokality.
Zdroj: Trigema
Savarin – Crestyl
Projekt Savarin, realizovaný developerskou společností Crestyl, představuje mimořádnou revitalizaci jednoho z nejcennějších historických komplexů v samotném centru Prahy. Areál, jehož součástí je mimo jiné pozdně barokní palác Sylva-Taroucca, známý rovněž jako Nostický palác, se nachází na strategickém rozhraní ulic Na Příkopě a Václavského náměstí. Cílem projektu je citlivá obnova historických objektů a jejich opětovné začlenění do živé struktury města, a to při respektování jejich architektonické a kulturně-historické hodnoty.
Záměr zahrnuje rozsáhlou rekonstrukci památkově chráněných budov i realizaci nové architektonické intervence podle návrhu renomovaného britského studia Heatherwick Studio. Novostavba má plnit roli spojovacího prvku mezi jednotlivými částmi areálu a současně umožnit zpřístupnění dosud nepřístupných prostor, včetně střešních teras. Architektonický koncept klade důraz na propojení historických a současných vrstev zástavby a na vytvoření přirozeně fungujícího veřejného prostoru.
Významným aspektem projektu je obnova historické struktury pasáží, která byla pro tuto část Prahy tradičně charakteristická. Projekt navazuje na původní urbanistickou koncepci průchozích bloků a přispívá k posílení pěší prostupnosti území mezi Václavským náměstím a ulicí Na Příkopě. Součástí revitalizace je rovněž obnova palácové zahrady, která se má stát novým veřejně přístupným zeleným prostorem v hustě zastavěném centru města.
Po dokončení nabídne Savarin multifunkční využití zahrnující obchodní jednotky, gastronomické provozy, kulturní a výstavní prostory i zázemí pro veřejnost. Projekt rovněž počítá s novým vstupem do stanice metra, čímž dojde k dalšímu posílení dopravní dostupnosti lokality. Revitalizace komplexu Savarin tak představuje příklad vyváženého přístupu ke konverzi historického areálu, který kombinuje ochranu kulturního dědictví s požadavky současného městského života a přispívá k dalšímu rozvoji centra Prahy jako živého a otevřeného veřejného prostoru.
Zdroj: Crestyl
Masaryčka a Florenc 21 – Penta Real Estate
Území v okolí Masarykova nádraží a Florence představuje jednu z nejstrategičtějších rozvojových lokalit v centru Prahy. Projekty Masaryčka a Florenc 21, realizované společností Penta Real Estate, mají ambici zásadně proměnit charakter tohoto dopravního uzlu a vytvořit novou plnohodnotnou městskou čtvrť, která propojí dosud fragmentované části centra, zejména Nové Město, Karlín a Žižkov.
Projekt Masaryčka, navržený světoznámým architektonickým studiem Zaha Hadid Architects, již představuje první fázi této transformace. Administrativní budova situovaná v bezprostřední blízkosti Masarykova nádraží zaujme výrazným architektonickým řešením, které současně respektuje historický kontext lokality i urbanistickou strukturu okolí. Projekt rovněž přispěl ke kultivaci veřejného prostoru, včetně vytvoření nových pěších tras a přímého napojení na železniční stanici a navazující dopravní infrastrukturu.
Na tento projekt navazuje širší urbanistický záměr Florenc 21, jehož cílem je komplexní revitalizace rozsáhlého území v okolí Florence. Mezinárodní architektonická soutěž, která byla pro tuto lokalitu uspořádána, umožnila zapojení předních světových architektonických studií a podpořila vznik koncepce reflektující širší městské vazby a dlouhodobý rozvoj území. Jak uvádí obchodní ředitel společnosti Penta Real Estate Pavel Streblov, ambicí projektu je vytvořit živou městskou strukturu, která překoná stávající urbanistické bariéry a přirozeně propojí jednotlivé části centra města.
Klíčovým prvkem této transformace je postupná integrace dopravní infrastruktury do městského prostředí, včetně plánovaného zastřešení části kolejiště a vytvoření nových pěších propojení. Významnou roli má sehrát také vznik tzv. "highline", tedy vyvýšené pěší promenády podél jižní hrany kolejiště. Tento veřejný prostor má zlepšit prostupnost území, navázat na stávající platformu nad Masarykovým nádražím a současně vytvořit kvalitní městské prostředí s důrazem na pohyb chodců a pobytovou funkci veřejného prostoru.
Transformace lokality Masarykova nádraží a Florence představuje příklad současného přístupu k rozvoji městských brownfieldů v bezprostředním centru metropole. Nejde pouze o realizaci jednotlivých staveb, ale o systematickou urbanistickou proměnu, která má potenciál dlouhodobě ovlivnit prostorové uspořádání širšího centra Prahy a posílit jeho roli jako moderní, propojené a architektonicky kvalitní evropské metropole.
Zdroj: Penta Real Estate
Modřanský cukrovar – Skanska
Projekt Modřanský cukrovar, realizovaný společností Skanska Residential, představuje komplexní revitalizaci bývalého průmyslového areálu na pravém břehu Vltavy v Praze-Modřanech. Tento rozsáhlý brownfield, který byl po desetiletí spojen s cukrovarnickou výrobou, se postupně transformuje v moderní rezidenční čtvrť respektující historickou identitu místa i současné požadavky na kvalitní městské bydlení.
Urbanistický návrh vychází z původní prostorové struktury areálu a zachovává vybrané charakteristické prvky industriální zástavby, které připomínají historickou funkci území. Nová zástavba je citlivě doplněna o veřejné prostory a navazuje na okolní městskou strukturu i přírodní charakter vltavského nábřeží. Součástí projektu je vznik nového nábřežního parku s pobytovými plochami, rekreačními prvky, dětskými hřišti a vyhlídkovým molem. Významným prvkem je rovněž plánovaná lávka pro pěší a cyklisty, která zlepší dopravní dostupnost a propojení lokality s okolními částmi města.
Projekt má ambici vytvořit plnohodnotnou rezidenční čtvrť s důrazem na dlouhodobou stabilitu místní komunity. V tomto kontextu developer přistoupil k nastavení interních pravidel omezujících spekulativní nákupy bytů, jejichž cílem je podpořit primárně vlastnické bydlení namísto čistě investičního využití. Do roku 2030 by zde mělo vzniknout přibližně 800 bytových jednotek v širokém dispozičním spektru, doplněných o občanskou vybavenost a veřejné prostory.
Významným aspektem projektu je jeho environmentální koncepce, která reflektuje současné požadavky na udržitelný rozvoj. Projekt zahrnuje využití recyklovaných stavebních materiálů, implementaci energeticky úsporných řešení a důraz na efektivní hospodaření s vodou. Součástí návrhu jsou opatření zaměřená na zadržování dešťové vody, podporu městské zeleně a zlepšení mikroklimatických podmínek v území. Tento komplexní přístup přispívá k vytvoření kvalitního obytného prostředí a současně podporuje dlouhodobou environmentální udržitelnost nové městské čtvrti.
Revitalizace Modřanského cukrovaru tak představuje příklad konverze průmyslového brownfieldu, která kombinuje respekt k historickému kontextu s moderními urbanistickými, architektonickými a environmentálními standardy a přispívá k dalšímu rozvoji rezidenčního potenciálu hlavního města.
Zdroj: Skanska
Rohan City a Sekyra Flowers – Sekyra Group
Projekt Rohan City, realizovaný developerskou společností Sekyra Group, představuje rozsáhlou transformaci bývalého industriálního území na pravém břehu Vltavy mezi Karlínem a Rohanským ostrovem. Lokalita, která byla v minulosti využívána především pro průmyslové a dopravní účely, se postupně proměňuje v moderní městskou čtvrť kombinující rezidenční, administrativní, veřejné i rekreační funkce. Cílem projektu je vytvořit plnohodnotnou a dlouhodobě udržitelnou součást širšího centra Prahy, která přirozeně naváže na urbanistickou strukturu Karlína a současně využije potenciál bezprostředního kontaktu s řekou.
Urbanistická koncepce projektu klade důraz na vznik kvalitního veřejného prostoru, jehož součástí budou nové parky, veřejná prostranství, vzdělávací instituce i občanská vybavenost. Klíčovým prvkem centrální etapy má být nové městské náměstí, které bude sloužit jako přirozené centrum celé čtvrti a podpoří její komunitní charakter. Projekt rovněž významně přispívá k dokončení nábřežní linie Vltavy a ke zlepšení prostupnosti území pro pěší i cyklisty.
Architektonicky výraznou součástí projektu je rezidenční soubor Sekyra Flowers, navržený renomovaným newyorským studiem Studio Libeskind pod vedením architekta Daniela Libeskinda. Tento projekt představuje první realizaci tohoto mezinárodně uznávaného architekta v České republice. Architektonický koncept čtyř rezidenčních objektů, označovaných jako "květy", je založen na dynamickém tvarosloví a důrazu na propojení architektury s veřejným prostorem. Jak uvádí Daniel Libeskind, cílem návrhu není pouze vytvoření výrazných staveb, ale především formování prostředí, které podporuje otevřenost, sociální interakci a dlouhodobou životaschopnost městské struktury.
Projekt Rohan City představuje jeden z nejvýznamnějších příkladů konverze rozsáhlého brownfieldu v širším centru Prahy. Jeho postupná realizace, plánovaná v několika etapách až do horizontu roku 2035, má potenciál zásadně ovlivnit urbanistický charakter této části města a přispět k vytvoření nové, plnohodnotné městské čtvrti odpovídající současným požadavkům na moderní a udržitelné městské prostředí.
Zdroj: Studio Libeskind
Nový Hlavák
Pražské hlavní nádraží čeká v nadcházejících letech zásadní modernizace, jejímž cílem je nejen zvýšení technické kapacity a provozní efektivity železničního uzlu, ale také jeho plnohodnotná integrace do struktury města. Projekt připravovaný ve spolupráci Správy železnic, hlavního města Prahy a renomovaných architektonických studií Henning Larsen a Studio Perspektiv představuje komplexní urbanistický a architektonický zásah, který má redefinovat roli tohoto významného dopravního uzlu jako přirozené vstupní brány do metropole.
Jedním z klíčových prvků projektu je výstavba nové odbavovací haly, která bude situována blíže k navazujícím formám veřejné dopravy, zejména stanici metra a tramvajovým zastávkám. Toto řešení má přispět k větší přehlednosti a komfortu cestujících a současně posílit dopravní provázanost jednotlivých částí města. Modernizace se dotkne rovněž samotné železniční infrastruktury, jejímž cílem je zvýšit kapacitu nádraží a připravit jej na budoucí rozvoj železniční dopravy, včetně plánovaných vysokorychlostních spojení.
Významnou součástí projektu je revitalizace přilehlého veřejného prostoru, zejména Vrchlického sadů, které projdou komplexní proměnou s důrazem na zvýšení bezpečnosti, kvality pobytového prostředí a jejich přirozeného začlenění do městského života. Nové urbanistické řešení počítá s vytvořením přehledného, funkčně členěného a kvalitně vybaveného veřejného prostoru, který bude přístupný široké veřejnosti a podpoří každodenní využívání této lokality.
Projekt rovněž zahrnuje zastřešení části kolejiště, které umožní vznik nových pěších propojení směrem k Masarykovu nádraží a dále do oblasti Florence. Tento krok má zásadní význam z hlediska překonání stávajících prostorových bariér a posílení pěší prostupnosti území mezi historickým centrem, Vinohrady, Žižkovem a dalšími částmi širšího centra města.
Transformace hlavního nádraží tak nepředstavuje pouze modernizaci dopravní infrastruktury, ale komplexní urbanistický projekt, jehož ambicí je vytvořit reprezentativní, funkční a přívětivý veřejný prostor odpovídající významu této lokality. Výsledkem by měl být dopravní uzel, který bude nejen efektivně plnit svou primární funkci, ale současně se stane integrální a živou součástí městského prostředí.
Zdroj: IPR Praha
Vltavská filharmonie
Projekt Vltavské filharmonie představuje jeden z nejvýznamnějších kulturních a architektonických záměrů připravovaných v současné Praze. Nové Národní hudební centrum, jehož návrh vzešel z mezinárodní architektonické soutěže a byl svěřen renomovanému dánskému studiu Bjarke Ingels Group (BIG), má vzniknout v lokalitě Vltavská, která prochází postupnou urbanistickou transformací. Cílem projektu je vytvořit nejen špičkové zázemí pro hudební produkci, ale také otevřený a multifunkční veřejný prostor, který přispěje k dalšímu rozvoji kulturní infrastruktury hlavního města.
Architektonický koncept vychází z myšlenky maximální otevřenosti a propojení budovy s okolním městským prostředím. Objekt má nabídnout nejen hlavní koncertní sál s kapacitou přibližně 1 800 posluchačů, ale také komorní a multifunkční sály, vzdělávací prostory, zkušebny a zázemí pro rezidenční orchestry, zejména Českou filharmonii a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Součástí projektu budou rovněž veřejně přístupné prostory zahrnující knihovnu, kreativní centrum, gastronomické provozy a pobytové terasy s výhledem na panorama města a řeku Vltavu.
Významným aspektem návrhu je důraz na celodenní využitelnost objektu a jeho přirozené začlenění do každodenního života města. Ambicí projektu je vytvořit živé kulturní centrum, které bude přístupné široké veřejnosti bez ohledu na konání konkrétních kulturních akcí. Tento přístup reflektuje současné trendy v navrhování kulturních institucí, které stále častěji plní nejen reprezentativní, ale i komunitní a vzdělávací funkci.
Projekt Vltavské filharmonie je současně významným urbanistickým impulsem pro revitalizaci širšího území v okolí stanice metra Vltavská, které bylo v minulosti zatíženo dopravní infrastrukturou a dlouhodobě postrádalo jasnou urbanistickou koncepci. Nová kulturní instituce má potenciál posílit identitu této lokality a přispět k jejímu postupnému začlenění do plnohodnotné struktury širšího centra města.
Zahájení výstavby je plánováno přibližně na rok 2027, přičemž dokončení projektu se očekává v první polovině následujícího desetiletí. Vltavská filharmonie tak představuje strategickou investici do kulturní infrastruktury, která má ambici stát se nejen novým architektonickým symbolem Prahy, ale také významným centrem hudebního, vzdělávacího a společenského života.
Zdroj: Vltavská filharmonie
Vyšehradské nádraží – Karlin Port Real Estate
Revitalizace historické budovy bývalého Vyšehradského nádraží představuje významný krok k záchraně jednoho z dlouhodobě nevyužívaných a architektonicky cenných objektů v širším centru Prahy. Tato památkově chráněná stavba, navržená architektem Antonínem Balšánkem, patří mezi výrazné příklady železniční architektury počátku 20. století. Od ukončení svého původního provozu v 60. letech minulého století však objekt postupně chátral a po několik desetiletí zůstával bez smysluplného využití.
Novým vlastníkem objektu se stala developerská společnost Karlin Port Real Estate, která připravuje projekt jeho komplexní rekonstrukce a adaptace pro nové funkční využití. Záměr vychází z principu citlivé památkové obnovy, jejímž cílem je zachovat historickou hodnotu a architektonickou integritu budovy, a současně umožnit její plnohodnotné zapojení do současného městského života.
Projekt počítá s vytvořením přibližně 142 bytových jednotek menšího formátu, které budou doplněny o ateliéry, obchodní prostory a zázemí pro komunitní a veřejné aktivity. Tento funkční mix má přispět k dlouhodobé udržitelnosti objektu a podpořit jeho každodenní využívání. Adaptace historické budovy pro nové účely představuje typický příklad konverze památkově chráněného objektu, který umožňuje zachovat kulturní dědictví při současném respektování ekonomických a urbanistických potřeb současného města.
Součástí projektu je rovněž revitalizace navazujícího veřejného prostoru, zejména v oblasti ulice Svobodova a přilehlého okolí. Cílem je zlepšit prostupnost území a posílit jeho vazby na okolní městskou strukturu, včetně propojení směrem k vltavské náplavce. Tento krok má význam nejen z hlediska urbanistického, ale také z pohledu kvality veřejného prostoru a celkové integrace lokality do života města.
Revitalizace Vyšehradského nádraží tak představuje příležitost k záchraně významné historické stavby a jejímu návratu do aktivního městského kontextu. Projekt současně ilustruje širší trend konverze nevyužívaných historických objektů, který umožňuje zachovat architektonické dědictví a současně reagovat na aktuální potřeby městského rozvoje.
Zdroj: Karlin Port Real Estate
Nákladové nádraží Žižkov
Transformace areálu bývalého Nákladového nádraží Žižkov představuje jeden z nejrozsáhlejších urbanistických projektů v novodobé historii Prahy. Území o rozloze přesahující 30 hektarů, které bylo v minulosti využíváno pro logistické a železniční účely, má projít postupnou proměnou v plnohodnotnou městskou čtvrť kombinující rezidenční, vzdělávací, rekreační i veřejné funkce. Tento projekt představuje významnou příležitost k revitalizaci rozsáhlého brownfieldu v širším centru města a k jeho opětovnému začlenění do živé městské struktury.
Urbanistická koncepce nové čtvrti počítá se vznikem bydlení pro desítky tisíc obyvatel, doplněného o školská zařízení, veřejné služby, obchodní prostory a rozsáhlé plochy veřejné zeleně. Významným prvkem projektu je důraz na vytvoření kvalitního veřejného prostoru, který bude zahrnovat parky, rekreační zóny a veřejná prostranství podporující každodenní život místních obyvatel. Plánovaná výměra zelených ploch, která má dosáhnout přibližně jedné třetiny území, odráží současné požadavky na udržitelný rozvoj měst a zajištění kvalitního životního prostředí.
Na rozvoji území se podílí několik významných developerských společností. Společnost Sekyra Group zde připravuje rozsáhlou rezidenční výstavbu v řádu tisíců bytových jednotek, zatímco společnost Penta Real Estate plánuje realizaci rezidenčních objektů podle návrhu renomovaného architektonického studia Benthem Crouwel Architects. Architektonické a urbanistické řešení klade důraz na vyvážený poměr mezi zástavbou a veřejným prostorem, včetně integrace vnitroblokové zeleně a vodních prvků.
Důležitou součástí transformace je rovněž rozvoj dopravní infrastruktury, zejména posílení veřejné dopravy a zlepšení podmínek pro pěší a cyklistickou mobilitu. Projekt počítá s rozšířením tramvajových tratí, vytvořením nových dopravních vazeb a zajištěním dobré dostupnosti lokality v rámci širšího městského kontextu.
Realizace projektu byla dlouhodobě podmíněna změnou územně-plánovací dokumentace, která umožnila transformaci původně průmyslového území na smíšenou městskou zástavbu. Zahájení výstavby je plánováno v druhé polovině tohoto desetiletí, přičemž celková transformace území bude probíhat postupně v horizontu několika následujících dekád.
Revitalizace Nákladového nádraží Žižkov představuje příklad strategického rozvoje vnitroměstského brownfieldu, který má potenciál významně ovlivnit urbanistickou strukturu hlavního města a přispět k řešení dlouhodobého nedostatku bydlení i k vytvoření nové, kvalitní městské čtvrti odpovídající současným urbanistickým a environmentálním standardům.
Zdroj: UNIT architekti