Konflikt na Blízkém východě a dopad na hypotéky

Ještě v únoru 2026 se zdálo, že trh směřuje k lepším zítřkům s průměrnou sazbou 4,46 %. Březen však přinesl studenou sprchu. Geopolitické napětí mezi USA, Izraelem a Íránem se bleskově přelilo do ceníků českých bank. Pokud jste čekali na "dno", možná jste ho právě promeškali.

V posledních dnech jsme byli svědky koordinovaného pohybu velkých hráčů. Raiffeisenbank, Partners Banka, ČSOB, mBank, Komerční banka a UniCredit Bank již sáhly k navýšení sazeb, v některých případech až o 0,5 procentního bodu. Standardní nabídky se tak opět vracejí nad psychologickou hranici 5 %.

Co se děje "pod kapotou" bank?

Pro pochopení současného stavu se musíme podívat na tzv. úrokové swapy. To je cena peněz, za kterou si banky půjčují mezi sebou na finančních trzích.

  • Před eskalací napětí v Hormuzském průlivu stály tříleté swapy cca 3,5 %.

  • Dnes se pohybují kolem 4,3 %.

Banky zkrátka nemohou půjčovat levněji, než za kolik samy peníze nakupují. Riziková přirážka spojená s nejistotou na Blízkém východě a hrozbou omezení dodávek ropy vyhnala cenu kapitálu vzhůru.

Matematika v peněžence: O kolik se prodraží klidný spánek?

Pro průměrného žadatele o hypotéku nejde jen o abstraktní čísla v grafu. Skok o půl procentního bodu znamená v reálném rozpočtu citelný zásah:

  • Měsíční splátka: U průměrné hypotéky zaplatíte zhruba o 1 500 Kč více než v únoru.

  • Roční dopad: Do rodinného rozpočtu musíte přičíst 18 000 Kč navíc jen na úrocích.

Tento trend se netýká pouze novopečených majitelů. V pozoru musí být desítky tisíc Čechů, kterým letos končí fixace. Ti mohou zažít nepříjemný náraz do nové reality, která je na hony vzdálená sazbám, na které byli zvyklí z minulé pětiletky.

Strašák jménem inflace 2.0

Důvodem k obezřetnosti není jen cena ropy, ale i navazující náklady. Výrobci stavebních materiálů (např. polystyrenu) již hlásí logistické potíže. Pokud se tyto náklady promítnou do cenové hladiny, hrozí nová vlna inflace.

Experti upozorňují, že Česká národní banka drží základní sazbu na 3,5 %, ale trhy již nyní naceňují její možné zvýšení – a to možná až dvakrát v průběhu letošního roku. Pokud by konflikt dále eskaloval, černé scénáře mluví o sazbách atakujících 6 %.

Výhled: Má smysl čekat?

Naděje na mír a 15bodový plán USA dávají trhu mírný optimismus, ale realita je neúprosná: Doba zlevňování skončila. V nejlepším případě nás čeká stagnace na současných vyšších úrovních.

Doporučení pro praxi:

  1. Prověřte si termíny fixací: Pokud vám končí fixace v horizontu 6–12 měsíců, začněte vyjednávat s bankou hned. Některé ústavy umožňují rezervaci sazby dopředu.

  2. LTV a bonitace: S rostoucími sazbami klesá vaše průchodnost bankovním sítem (ukazatele DTI/DSTI). To, na co jste dosáhli v lednu, už v dubnu nemusí platit.

Share