Praha má po 14 letech nový územní plán. Co Metropolitní plán mění a od kdy platí

Je hotovo. Po letech příprav, tisících připomínek a mnohahodinové debatě pražské zastupitelstvo ve čtvrtek 28. května 2026 večer schválilo Metropolitní plán. Pro hlasovalo 50 z 65 zastupitelů; proti byly pirátky Jana Komrsková a Eva Tylová a nezařazená zastupitelka Hana Kordová Marvanová, ostatní se zdrželi nebo nebyli přítomni. Pojďme si shrnout, co nový plán přináší, kdy začne platit a proč ho část veřejnosti kritizovala.

Proč Praha nový plán vůbec potřebovala

Územní plán je klíčový a závazný dokument – určuje, kde a v jakém rozsahu se ve městě smí stavět. Nový plán nahradí dosavadní dokument z roku 1999 a má začít platit 1. září 2026. Tlak na změnu byl přitom časový i faktický: stávající územní plán měl přestat platit v roce 2028 a hrozila by "stavební blokáda" Prahy.

Cesta byla dlouhá. Praha plán připravuje od roku 2013, zadavatelem je zastupitelstvo, pořizovatelem odbor územního rozvoje magistrátu a zpracovatelem Institut plánování a rozvoje (IPR). Mezitím prošel třemi vlnami připomínek: v roce 2018 přišlo zhruba 45 tisíc připomínek, v roce 2022 přes 18 tisíc a na podzim 2025 okolo 12 tisíc.

Co Metropolitní plán mění

Oproti starému plánu přináší několik koncepčních novinek. Zavádí výškovou regulaci – a zároveň vymezuje několik míst, kde bude možné stavět až stometrové budovy. Podle autorů chrání charakter více než 700 pražských lokalit, přírodu uvnitř města i v okolí, historické centrum a 44 typických městských výhledů.

Hlavní příslib je ovšem bytový. Podle IPR je v plánu prostor pro výstavbu 350 tisíc bytů, především na dnešních brownfieldech. S tím souvisí i nový nástroj pro vztah města a investorů: v některých oblastech plán podmiňuje zástavbu takzvanými plánovacími smlouvami o příspěvku investorů na veřejnou infrastrukturu.

Zakotvuje také velké infrastrukturní projekty. Zahrnuje a má urychlit velké dopravní stavby jako dostavbu obou okruhů či vysokorychlostní železniční tratě, a podle IPR počítá s územní ochranou dopravních projektů včetně pokračování metra D, prodloužení linek C a A, nové linky E, tramvajového okruhu a rozvoje železnice.

Spor o tempo: kritika i podpora

Schvalování provázela ostrá debata o rychlosti. Spolek Arnika upozorňoval, že finální podoba dokumentu o rozsahu přes 100 tisíc stran byla zveřejněna jen krátce před hlasováním, a žádal odklad. Proti schválení na jednání protestovali zástupci veřejnosti z řad místních spolků, některých městských částí i zahrádkářů a odložení požadovalo několik zastupitelů včetně náměstkyně primátora Jany Komrskové.

Vedení města naopak argumentovalo rizikem zdržení. Podle zastánců by neschválení plán jednak zbrzdilo rozvoj města, jednak by jeho schvalování prodloužilo možná o dva až tři roky. Plán měl přitom širokou politickou podporu: při zveřejnění finální podoby na podzim 2024 mu zástupci všech stran zastupitelstva deklarovali podporu, a developerská strana zveřejnění vítala jako mezník v řešení dlouhodobě nedostatečné výstavby.

Co to znamená pro praxi

Nový plán je schválen (28. 5. 2026) a má nabýt účinnosti 1. září 2026; do té doby platí původní plán z roku 1999.
Pro vlastníky a investory se mění pravidla zastavitelnosti, výšky i ochrany lokalit – záměry je vhodné porovnat s novým plánem ještě před účinností.
V některých rozvojových územích bude výstavba navázána na plánovací (investorské) smlouvy o příspěvku na infrastrukturu.
Brownfieldy se stávají hlavním těžištěm bytové výstavby – tam lze očekávat největší rozvojový potenciál.

Tento text má informativní charakter; konkrétní dopady na jednotlivé pozemky je třeba ověřit přímo v dokumentaci Metropolitního plánu, kterou IPR zveřejnil na webu města.